Bércové vředy

Žil­ní bér­co­vé vře­dy jsou jed­nou z kom­pli­ka­cí nedo­sta­teč­né funk­ce žil na dol­ních kon­če­ti­nách. Typic­ky se pro­je­vu­jí chro­nic­ký­mi defek­ty kůže s roz­pa­dem a odum­ře­ním okrs­ků tkáně.

Žíly a tep­ny od sebe popr­vé roz­li­šil už ve 3.století před naším leto­poč­tem řec­ký lékař Hero­phi­los. Z jeho ana­to­mic­kých pra­cí poz­dě­ji vychá­zel i sám vel­ký Galén. Tma­vou žil­ní krev vyté­ka­jí­cí z jater pova­žo­val za zdroj růstu a ener­gie. Za moder­ní­ho obje­vi­te­le obě­ho­vé­ho sys­té­mu se pova­žu­je ang­lic­ký lékař Wil­li­am Har­vey. Prav­dou však je, že jeho „obje­vu“, pub­li­ko­va­né­mu počát­kem 17. sto­le­tí, před­chá­ze­la řada pra­cí sta­ro­vě­kých i stře­do­vě­kých léka­řů. Přes­ný popis lid­ské­ho krev­ní­ho obě­hu sepsal arab­ský lékař Ibn Nafis už v roce 1268.

Varixy

Žíly dol­ních kon­če­tin se dělí na povr­cho­vý a hlu­bo­ký sys­tém. Oba mezi sebou vzá­jem­ně komu­ni­ku­jí. Správ­ný odtok krve z dol­ních kon­če­tin i pro­ti půso­be­ní gra­vi­ta­ce zajiš­ťu­je důmy­sl­ný mecha­nis­mus. Jeho sou­čás­tí je sys­tém chlop­ní v žilách a tzv. sva­lo­vá pum­pa. Chlop­ně si může­te před­sta­vit jako kapsy, kte­ré pro­pouš­tě­jí krev pou­ze jed­ním smě­rem a zabra­ňu­jí tím její­mu zpět­né­mu toku. Odto­ku správ­ným smě­rem potom napo­má­há prá­ce Vašich sva­lů. Při kaž­dém pohy­bu se smrš­ťu­jí, stla­ču­jí žíly a způ­so­bu­jí tím vytla­če­ní krve z končetin.

Jak vznikají

Žil­ní bér­co­vé vře­dy jsou pro­je­vem měst­ná­ní krve v dol­ních kon­če­ti­nách. Při pře­tla­ku v žil­ním řečiš­ti dochá­zí k tzv. žil­ní nedo­sta­teč­nos­ti. Žíly na kon­če­ti­nách se roz­ši­řu­jí. Chlop­ně ztrá­ce­jí svo­ji správ­nou funk­ci a pro­pouš­tě­jí část krve zpět. Prů­tok kon­če­ti­na­mi se zpo­ma­lu­je. Teku­ti­na z krve v pře­pl­ně­ných žilách pře­stu­pu­je do pod­ko­ží. Roz­ví­jí se otok. Jeho násled­kem dochá­zí k poru­še výži­vy kůže. Otok kon­če­tin se zhor­šu­je v prů­bě­hu dne. V noci nebo při zvý­še­né polo­ze kon­če­tin se nao­pak zmen­šu­je nebo úpl­ně mizí.

Hro­ma­dě­ním bar­vi­va z roz­pad­lých čer­ve­ných krvi­nek v pod­ko­ží vzni­ka­jí pig­men­to­vé změ­ny. Jed­ním z prv­ních pro­je­vů poru­chy výži­vy tká­ní je i ztrá­ta ochlu­pe­ní. Postup­ně dochá­zí k dal­ším změ­nám a vzni­ku vře­dů. Jejich bez­pro­střed­ní pří­či­nou bývá drob­né kož­ní pora­ně­ní nebo infekce.

Výskyt bér­co­vých vře­dů se zvy­šu­je s věkem. Ženy jsou jimi posti­že­ny čas­tě­ji než muži.

Jak se projevuje

Prv­ní znám­kou vzni­ka­jí­cí­ho bér­co­vé­ho vře­du je míst­ní zarud­nu­tí. Kůže nad posti­že­ným mís­tem se zten­ču­je. Je suchá a může ji pokrý­vat svě­di­vý ekzém. Už vznik­lý defekt kůže je obvykle dob­ře ohra­ni­če­ný s rov­ný­mi okra­ji. Nej­čas­těj­ším mís­tem vře­du je oblast vnitř­ní­ho kot­ní­ku. V někte­rých pří­pa­dech může posti­ho­vat i celý obvod nohy. Jeho oko­lí nese znám­ky žil­ní nedo­sta­teč­nos­ti (hro­ma­dě­ní pig­men­tu, ztrá­ta ochlu­pe­ní). Vře­dy čas­to pro­vá­zí bolest.

Jak se potvrdí

K dia­gnóze bér­co­vé­ho vře­du obvykle sta­čí základ­ní chi­rur­gic­ké vyšet­ře­ní. Lékař si vší­má vzhle­du kož­ní­ho defek­tu, jeho oko­lí a pří­pad­ných změn na obou kon­če­ti­nách. K ozřej­me­ní sta­vu Vaše­ho cév­ní­ho řečiš­tě a funk­ce žil slou­ží ultra­zvu­ko­vé vyšet­ře­ní s Dopplerem.

Z dopro­vod­ných vyšet­ře­ní lze pro­vést hema­to­lo­gic­ké vyšet­ře­ní Vaší krve a mik­ro­bi­o­lo­gic­ké vyšet­ře­ní stě­ru z rány.

Jak se léčí

Zákla­dem léč­by je odstra­ně­ní pří­či­ny – měst­ná­ní krve v dol­ních kon­če­ti­nách. Za tím úče­lem se pou­ží­vá kom­pre­se elas­tic­ký­mi obi­na­dly nebo kom­pre­siv­ní­mi pun­čo­cha­mi. Sou­čas­ně bys­te měli sami dbát na pod­po­ru odto­ku krve z Vašich kon­če­tin. Vyva­ruj­te se dlou­hé­mu stá­ní a těž­ké prá­ci. V prů­bě­hu dne se snaž­te pra­vi­del­ně pohy­bo­vat kon­če­ti­na­mi. Při kaž­dé vhod­né pří­le­ži­tos­ti je udr­žuj­te ve zvý­še­né poloze.

Ošet­řo­vá­ní vře­dů pro­vá­dí chi­rurg. Před apli­ka­cí léči­vých pro­střed­ků pro­ve­de vyčiš­tě­ní rány. To spo­čí­vá v odstra­ně­ní okrs­ků odum­ře­lé kůže a tká­ní. Sni­žu­je se tím rizi­ko pomno­že­ní bak­te­rií. Při vlast­ním ošet­řo­vá­ní je účin­ná tzv. vlh­ká tech­ni­ka. Spo­čí­vá v apli­ka­ci spe­ci­ál­ních gelů a mas­tí, kte­ré vytvá­ře­jí vlh­ké pro­stře­dí vhod­né pro hoje­ní a obno­vu tká­ní. Cílem léč­by je vznik tzv. gra­nu­la­cí – nově vytvo­ře­né­ho vazi­va a cév. Rána postup­ně zarůs­tá kůží z okolí.

Co dál

Léč­ba bér­co­vých vře­dů se při­rov­ná­vá k „běhu na dlou­hé tra­ti“. Je dlou­ho­do­bá a vyža­du­je Vaši plnou spo­lu­prá­ci. Díky poru­še­né­mu pro­kr­ve­ní posti­že­ných míst se rány špat­ně hojí. Vyža­du­jí pra­vi­del­nou péči a not­nou dáv­ku trpě­li­vos­ti z Vaší stra­ny. Ani po zho­je­ní však ješ­tě není vyhrá­no. Dokud se nepo­da­ří odstra­nit pří­či­nu, vře­dy se čas­to vrací.

Nepří­jem­nou kom­pli­ka­cí bér­co­vých vře­dů je infek­ce. Odum­ře­lé tká­ně vytvá­ře­jí ide­ál­ní pod­mín­ky pro mno­že­ní bak­te­rií. Při pří­tom­nos­ti bak­te­rií v ráně nebo cel­ko­vých znám­kách infek­ce je vhod­né zahá­jit anti­bi­o­tic­kou léčbu.

Jak se tomu všemu vyhnout

Hlav­ní zása­dou pre­ven­ce vzni­ku žil­ní nedo­sta­teč­nos­ti a bér­co­vých vře­dů je pod­po­ra sva­lo­vé pum­py Vašich dol­ních kon­če­tin. Spo­čí­vá v pra­vi­del­ném pohy­bu. Měli bys­te se vyva­ro­vat dlou­hé­ho stá­ní nebo seze­ní a dává­ní nohy přes nohu. Vhod­né je cho­dit na pro­cház­ky, běhat nebo cvi­čit. Dopo­ru­ču­je se cvi­čit spe­ci­ál­ní gym­nasti­ku s noha­ma zdvi­že­ný­ma do výše. V lehu na zádech udě­lej­te svíč­ku, ohý­bej­te prs­ty na nohou nebo napo­do­buj­te jízdu na kole. Sprchuj­te si dol­ní kon­če­ti­ny stří­da­vě tep­lou a stu­de­nou vodou a poté si je masí­ruj­te. Vaše osla­be­né sval­stvo mohou pod­po­řit spe­ci­ál­ní sta­ho­va­cí punčochy.

Vel­mi důle­ži­té je sní­žit těles­nou hmot­nost a udr­žo­vat ji v opti­mál­ním rozmezí.

**kontaktform##Bércové vře­dy**