Atopický ekzém

Atopický ekzém (někdy nazývaný též atopická dermatitida, endogenní či konstituční ekzém), je vlastně kožní zánět, převážně alergického původu. Tento chronický a svědivý zánět může být totiž způsoben nejen alergicky, ale i nealergicky, např. suchostí a podrážděním kůže. U někoho převažuje jedna, u jiného zase druhá složka. Rozhodně není přenosný, infekční. Název pochází z řečtiny atopos a vyjadřuje něco, co nefunguje správně, tedy něco atypického. U atopického ekzému jsou skutečněodchylky - imunitní, kožní i nervové. Je to velmi časté onemocnění na celém světě a stále ho přibývá. Postihuje ve střední Evropě asi 15-20% lidí, což platí i pro ČR. Výskyt stoupá díky změnám domácího, pracovního a obecně životního prostředí i životního stylu. Uplatňuje se převaha pobytu ve městech, v uzavřených prostorách, změny stravování, barviva a jiná aditiva v potravě, nižší promořenost infekcemi, industrializace, chemizace, automobilismus, větší výskyt pylů plevelů na neudržovaných travnatých plochách, prašnost, roztoči a plísně v bytech, atd. Často se s atopickým ekzémem vyskytují i další alergie, jako jsou senná rýma, astma, alergické záněty spojivek, dutin, zažívacího ústrojí, dále kopřivky, migrény.

Jaká je příčina

Přesné příčiny dosud neznáme - v zásadě je to odchylná reakce Vašeho těla na zevní a vnitřní vlivy. Imunitní odchylky způsobují vznik vyrážky po vlivech, které u normálního jedince nic nevyvolají. Kožní odchylky jsou dány nedostatečnou a odchylnou tvorbou kožních tuků, což se projevuje suchostí kůže, neschopností vázat vodu a snížením ochranné kožní bariéry, což umožňuje průnik alergenů, mikrobů aj. látek. Nervové odchylky se projevují jako zvýšená svědivost, citlivost a dráždivost kůže. Dědičnost - sklon k ekzému se obvykle dědí, přičemž v rodině či příbuzenstvu nemusíte nikoho s ekzémem či alergií mít. To, zda se ekzém u Vás objeví či ne, záleží na působení a souhře se zevními či vnitřními vlivy, kterým říkáme provokační faktory. Ty jsou schopny ekzém z klidového stadia „probudit“. Patří k nim: dráždivé vlivy v pracovním či domácím prostředí, včetně činností ve volném čase, alergeny (roztoči, prach, pyl, peří, zvířata, bakterie, plísně, ale i kovy a parfémy), zjevné či skryté infekce a chronické záněty. Dále pak psychika (stres tělesný či duševní),potraviny, klima (zhoršování na podzim a na jaře, dále mlhy, smog, chlad či horko) a hormonální vlivy (menstruace, po porodu). Po provokační vlivech, zejména zevních, aktivně pátrejte a odstraňujte je! Sklon k ekzému je doživotní, nelze ho jednou provždy vyléčit, aby se neopakoval. Proto se vyhýbejte výše zmíněným provokačním faktorům a o kůži pečujte, i když je bez zjevného ekzému.

Jaké jsou příznaky

Jak ekzém poznáte ? Není to tak snadné a některé případy jsou oříškem i pro zkušeného lékaře. Typické jsou silně svědivé pupínky, puchýřky. Ale také začervenalá, šupící se, oválná ložiska, např. na pažích či bércích. Anebo jen suchá popraskaná kůže, např. na bříškách prstů nebo za ušima. Atopický ekzém má mnoho podob. Střídají se období zlepšení s obdobími zhoršení. Ke stanovení diagnózy je nejlépe navštívit odborného kožního lékaře-dermatologa. Ekzém kojenecký se objevuje se v kojeneckém věku, obvykle okolo 3. měsíce. Pupínky a puchýřky až mokvavé plochy bývají na obličeji, krku, třecích partiích rukou a nohou. Většinou ustává do školního věku. Přetrvává-li, pak tento ekzém dětský postihuje místa „ohybu“ - loketní a zákolenní jamky, zápěstí, nárty. Perspektiva je v zásadě příznivá, neboť okolo puberty ekzém u většiny přechází do klidového stádia bez zjevného kožního postižení. Ekzém dospělých může přetrvávat z dětství anebo vzniknout až v dospělosti. Předpovědět, jak se bude onemocnění v budoucnu vyvíjet, není úplně možné. Ví se však, že horší průběh mívá ten, u koho ekzém vznikl v časném kojeneckém věku, probíhal těžce i v dětství, objevily se u něj dýchací alergie a má příbuzné s alergiemi.

První pomoc

Pokud u Vás převažuje suchost kůže, ekzém je jen mírný anebo než navštívíte lékaře, můžete „podpůrnou léčbu“ zvládnout i sami pomocí volně prodejných prostředků. Základními léčebnými prostředky jsou tzv. emoliencia = promazávací tělová mléka, krémy, masti a koupelové oleje. Kůži zvláční, promastí, hydratují, chrání proti zevním vlivům. Působí i preventivně, proto je používejte jak v období „klidu“, tak jako doplněk k ekzémovým lékům. Také koupele jsou vhodné, hlavně u dětí. Univerzálně můžete používat léčebné koupelové oleje, které mají navíc detergentní účinky, takže mají i mycí schopnosti. U dospělých je vhodnější než koupel je přímo nanést, podobně jako tekuté mýdlo, nechat asi 10-15 minut působit a osprchovat. U akutnějších se používají koupele hypermanganové, otrubové, škrobové, ev. solné, bylinné. Ale o jejich výběru se raději napřed poraďte s lékařem. Léčebnou koupel provádějte maximálně 10-15 minut, jinak kůže nabobtnává a přesušuje se. Běžná hygiena stačí sprchováním chladnější vodou, a to jen velmi krátce - okolo 3 minut. Pak kůži zlehka a šetrně osušte. V případě léčebných olejů sušte kůži tak, aby na ni olej zůstal jako film. Do 3 minut pak promazejte nebo naneste léčebné masti od lékaře - lépe se vstřebají. Koupele i promazávání snižují bakterie na kůži, svědění, obnovují ochrannou kožní bariéru. Při otoku či mokvání na malé ploše (např. obličej) můžete použít tzv.odpařující obklady, např. s borovou vodou nebo Jarischovým roztokem. Studený obklad se přikládá jen na několik minut, pak se nechává tekutina s povrchu kůže odpařit. A takto se několikrát tento postup opakuje. Komfortnější je forma spreje, kdy se postřikem, podobně jako rosení květin, aplikují termální léčebné vody. Tím se kůže ochlazuje, zmírňuje se zánět i mokvání. Ke zmírnění zánětu můžete použít léčebné pasty. Ale pozor, nejedná se o nějaké zubní pasty. Výraz pasta znamená, že mast či krém obsahuje práškové látky, např. Zinková pasta obsahuje zinek, Endiaron pasta dezinfekční přísadu, Pityol pasta protizánětlivý ichtamol. Pasty mají příznivé zklidňující účinky, ale mohou i přesušovat. Proto se používají jen na ekzémová ložiska a ne k běžnému promazávání. Jako obecné pravidlo si zapamatujte, že jakýkoliv nový, a to i léčebný prostředek, nikdy napoprvé nedávejte na větší plochy, ale napřed proveďte test snášenlivosti. Aplikujte po 3 dny malé množství na malý okrsek kůže (např. před ucho nebo na zápěstí). Pokud se neobjeví svědění či pálení, začervenání, pupínky, atp., pak teprve můžete dát na ostatní místa. Výše uvedené prostředky jsou volně prodejné v lékárnách. O jejich výběru se můžete poradit s lékařem, event. s lékárníkem. Nevhodné jsou ale prostředky parfémované a buďte opatrní i u léčivých bylinek a jiných přírodních produktů. Např. heřmánek či propolis vedou často k alergii, takže kromě atopického ekzému byste si „pořídili“ ještě ekzém kontaktní. Pokud Vás kůže či ekzém silně svědí anebo máte současně slizniční alergické potíže, můžete si v lékárně koupit „protialergické“ tabletky -antihistaminika. To neznamená, že hodíte za hlavu všechna preventivní opatření v domnění, že tento lék alergii zablokuje. Rozhodně však reakci a zánět přitlumí. Tyto léky působí především proti alergickým projevům na sliznici (oči, nos, dýchací cesty, atp.). Účinnost protisvědivého působení na kůži je u někoho větší, u jiného menší, protože univerzální lék zcela tlumící svědění neexistuje.

U lékaře

Kožní lékař - dermatolog Vás vyšetří a v nejasných případech může odeslat na histologické vyšetření, kdy se odebere malý vzorek kůže k mikroskopickému určení. Při podezření na vzdušné či potravinové alergeny též k alergologovi, kde kromě odborného vyšetření se provádí i kožní testy, krevní aj. laboratorní vyšetření. Také Vás může poslat na „předvádění“ na kožní kliniku, tedy na jakousi konsultaci a poradu s dalšími odborníky. Základní léčba je zevní. Na prvním místě jsou to, a ty Vám lékař pravděpodobně předepíše, místní kortikoidy. Jsou to hormonální prostředky odvozené od hormonů kúry nadledvin, ve formě mastí, krémů, mlék, roztoků. Mají silné protizánětlivé účinky a jsou pro léčbu ekzému nepostradatelné, zejména v akutních fázích. Není vhodné je nadměrně užívat, ale ani je pro jejich možné nežádoucí účinky odmítat a zatracovat. Od dob jejich zavedení do léčby před cca 40 lety přinesl výzkum nové, účinnější i bezpečnější preparáty a také vhodné postupy jejich používání. Abyste tedy využili jejich příznivých účinků a přitom byli ke své kůži šetrní (omezili riziko), řiďte se následujícími zásadami:

K dalším zásadám, které jsou hlavně v rukou lékaře, ale měli byste o nich vědět, patří:

Kromě těchto obecných zásad samozřejmě platí, že je třeba se řídit radami lékaře konkrétně pro Vaši osobu a Váš aktuální stav. K dohojování a z důvodů bezpečnosti Vám lékař může předepsat ke kortikoidům anebo po jejich vysazení prostředky klasické, jako jezinková či jiná pasta. Pasty jsou sice slabší, ale nejsou hormonální. Tyto pasty mohou mít různé přísady, např. kamenouhelný dehet, ichtamol, dezinfekční látky, atp. Působí protizánětlivě a protisvědivě, dehty však špiní a páchnou. Lépe snášené jsou „odbarvené“ dehty - leukotar a bílý ichthamol. Do ČR se v tomto roce dostávají nové léky, tzv. místníimunomodulancia, a to v krému a masti. Potlačují odchylné imunitní reakce v kůži. Jsou určeny jen pro nejtěžší případy, kde obvyklá léčba selhává nebo je riskantní. Hodí se k udržovací, dlouhodobé a preventivní léčbě. První měsíc se aplikují 2x denně, pak 1x denně s přechodem na intervalovou léčbu. Bude je smět předepsat pouze dermatolog nebo alergolog. Tam, kde je zapotřebí kůži chránit před zevními vlivy, škrábáním či infekcí, po nanesení léku obvazujte ložiska gázou nebo speciálními pružnými obvazy. Na rukou a těle Vám tento účel též obstojně a praktičtěji splní přiléhavé starší tričko s dlouhým rukávem. Pokud je Váš ekzém spojený se suchou, tvrdou kůží, můžete použít techniku okluze. Ložisko potřete léčebnou mastí a pak překryjete málo prodyšnou vrstvou, např. smršťovací potravinářskou folií. Tím se mnohanásobně zvýší vstřebávání léčiv a též i efekt. O tom, zda je pro Váš případ tato technika vhodná, se ale poraďte s ošetřujícím lékařem. Není totiž vhodná a ani bezpečná u akutních, mokvajících stavů, u dětí, rizikových míst, atd. Je-li průběh Vašeho ekzému navzdory pravidelné a správně prováděné zevní léčbě i prevenci nepříznivý, může Vás lékař poslat nasvětloléčbu (fototerapie). Jako nejúčinnější a v ČR dostupné se ze spektra ultrafialového světla používají UVA zářiče nebo UVB o vlnové délce 311 nm. Obvykle se provádí 3x týdně, po dobu 1-3 měsíců, pro dosažení účinku je nezbytná pravidelnost. Návštěva solárií nebývá účinná a není z důvodů bezpečnosti ani vhodná. Fototerapii můžete absolvovat dle vybavenosti buď v nemocnicí nebo v stacionáři, sanatoriu, léčebném centru, což jsou názvy pro „denní nemocnici“. Světloléčba ale nefunguje univerzálně na každého - někdo ultrafialové světlo nesnese, připaluje se nebo nesnáší teplo a pocení a také není vhodná v akutním stadiu. Děti předškolního věku by se neměly ozařovat vůbec. Proto vhodnost světloléčby posuzuje ještě lékař, zodpovědný a zkušený ve fototerapii. A pokud ani vše dosavadní nevede ke zvládnutí a zmírnění průběhu (zevní léčba, světloléčba či léčba v nemocnici), může Vám lékař na přechodnou dobu předepsat vnitřní léky -kortikoidy neboimunomodulancia. Vzhledem k nežádoucím účinkům těchto léků se napřed vždy zvažuje, zda očekávaný efekt převyšuje rizika, která jsou s jejich užíváním spojena. Před zahájením léčby Vám provedoulaboratorní vyšetření, zda tyto léky vůbec můžete užívat. Laboratorní testy se provádí i v průběhu léčby. Tyto léky musíte užívat přesně podle pokynů lékaře a docházet na pravidelné lékařské a laboratorní kontroly.

Co neovlivníte

Řada faktorů je naštěstí, na rozdíl od jiných kožních chorob, ovlivnitelná prevencí a léčbou. Nelze však stoprocentně zabránit vzniku slizničních alergií - senná rýma, astma, alergické záněty spojivek, aj. To platí i o zabránění přetrvávání ekzému do dospělosti. Některé provokační faktory nelze stoprocentně vyloučit (klima, stres), a tudíž nelze zabránit opakování či zhoršení ekzému. Obtížně se ovlivňuje svědění.

Co můžete sami

Můžete skutečně hodně, neboť prevence představuje nejméně polovinu úspěchu léčby.Osobní hygiena a oblékání - hygienu provádějte šetrně a často se promazávejte, minimálně 2x denně. Efekt i těch nejkvalitnějších mastí vydrží jen půl hodiny- aplikujte raději častěji, tenkou vrstvu, zato pravidelně ! Oblečení, rukavice a další doplňky nebarvené, hladké a volné, pohodlné, vzdušné, odvádějící pot. Nejlépe bavlněné, event. polypropylenové pleteniny. Strava - vyloučete prokázané a vypozorované potravinové alergeny, se snahou zachování bohaté a pestré stravy. Dodržujte dostatečný přívod tekutin. Při zhoršení nepožívejte ostrá a kyselá jídla, nápoje a aromatické ovoce; kávu a alkohol. Dbejte na pravidelné vyprazdňování. Doporučují se i tzv. probiotika - obsahují laktobacily či bifidobakterie (tablety, bio-jogurty), které obnovují přirozené osídlení střevní sliznice. V těhotenství a při kojení se preventivně vyhýbejte alergenům, zejména potravinovým. Kojte alespoň 6 měsíců. Při převádění na umělou výživu používejte hydrolyzované mléčné preparáty. Tuhou stravu zavádějte až po 5. měsíci věku dítěte. Každou novou potravinu přidávejte postupně, nejdříve po 2 týdnech.

Domácnost (domácí prostředí a domácí práce)

Zkrátka takové uspořádání a režim, vedoucí ke snížení množství prachu, roztočů a plísní. Tím předcházíte i daleko závažnějším než kožním potížím - riziko astmatu. Při domácích pracích používejte ochranné rukavice. Rukavice ne latexové-„chirurgické“, bez vnitřního vlasu a bez vysypávacího pudru. Práce si rozvrhněte pokud možno tak, aby pobyt v rukavicích nebyl dlouhý (pocení a zapářka zhoršuje). Volba povolání - optimální je suchá, čistá práce, bez většího znečistění a nutnosti častého mytí, kontaktu s dráždivými látkami, v bezprašném prostředí. Volný čas - dovolené plánujte spíše na hory či u moře - je topřímořská a klimatická léčba. Nevhodné jsou koníčky s dráždivými látkami či alergeny a častým mytím (modelářství, vaření, zahrádka, chov zvířat, auta, atp.). U dětí není vhodné hraní na písku. Hračky hladké, omyvatelné. Sport bez velké tělesné námahy a pocení, mimo uzavřené, prašné tělocvičny. Plavání obvykle lze, ale ne často. Před i po plavání nezapomeňte kůži promazat. Svědění a škrábání - bývá velmi intenzivní a úporné, často i nevědomě ve spánku. Škrábání vede sice k pocitu úlevy, ale hrozí zanesení infekce a ekzém se škrábáním zhoršuje a aktivuje. Zkuste je nahradit jiným manévrem, např. tlakem nehtů na plocho, promazáváním, chladivou sprchou, zatnutím pěstí a soustředením; u dětí odvedením pozornosti hrou. Malým dětem lze na noc pořídit na ručičky bavlněné návleky. Psychika - je dobře známo, že pacienti s pozitivním přístupem mívají i lepší léčebné výsledky a naopak. Zvláště u dětí je třeba důležitý citlivý a chápající přístup ze strany rodičů a učitelů. Situaci mu přiměřeně vysvětlete, poukažte na zlepšování, pokud bude o kůži pečovat. Udělejte si na něj čas, povzbuzujte ho, učte ho se o kůži pravidelně starat.

Máte riziko vzniku onemocnění

Pokud trpíte na nějakou slizniční alergii, tak existuje 30% rizikovzniku i alergie kožní. Pokud má někdo z Vašich příbuzných nějaké alergické onemocnění, tak je riziko 40-60%.

Časté otázky

Na co si dát pozor s ekzémem, když mi žádnou alergii neprokázali? Minimálně u 30% pacientů s atopickým ekzémem se nic neprokáže. Dodržujte však stejná obecná preventivní opatření jako pro alergiky. Zejména pozor na dráždivé látky: mycí a prací prostředky; spreje, kouř; prašné, vlhké nebo naopak suché a přetopené prostředí.; neprodyšné, drsné, barvené oblečení ze syntetických materiálů, vlny, kožešiny. Také častý nebo dlouhý kontakt s vodou, tvrdá voda, přechlorovaná (bazény) zhoršuje. Které potraviny jsou u ekzému rizikové? Potraviny se uplatňují hlavně u dětí. Nemusí se ale jednat o pravou alergii, ale o různé intolerance (nesnášenlivost-testy na potraviny jsou negativní). Výsledek je ale z hlediska kožního stejný - ekzém se aktivuje. Nejčastější potravinové alergeny jsou: kravské mléko, vejce, soja a pšenice, dále lepek, ořechy, citrusové plody a aromatické ovoce, ryby, rajčata a někdy i čokoláda, kakao, celer, petržel, kiwi a jiné potraviny či potravinové přísady. Je ekzém způsoben poruchou imunity? Dá se imunita nějak léčit? Obvykle to není porucha ve smyslu nějakého nedostatku či selhání. Spíše je to porucha v regulaci. Kromě ekzému se to projevuje např. i vyšším výzkytem infekce na kůži- opary, bradavice, impetigo. Na ekzémové kůži, i bez zjevných obtíží, žijí choroboplodné bakterie, které ekzém udržují v aktivitě. Proto se někdy nasazují i antibiotika a virustatika a do mastí se přidávají desinfekční přísady. Imunologická léčba - vakcíny, imunomodulancia je v rukou alergologů-imunologů. Nejsou to sice léky přímo „na ekzém“, ale mohou snižovat celkovou pohotovost k alergickému zánětu. Jak je to s vlivem psychiky na ekzém? Kůže je orgánem, který citlivě reaguje na duševní stav jedince. Na druhé straně stav choroby zase ovlivňuje psychiku. Zásadní je vyrovnaný životní režim - tedy dostatečná duševní i tělesná relaxace, včetně spánku, v rovnováze s přiměřenou duševní i tělesnou aktivitou. Je-li psychika Váš problém, nerozpakujte se kontaktovat psychosomatického dermatologa, psychologa či psychiatra. Tato léčba se nazývá psychoterapie a mívá ve zvládání atopického ekzému, včetně svědění, prokazatelný efekt. Jak je to s alternativní medicínou u atopického ekzému? Své odůvodnění mají nenasycené mastné kyseliny (z pupalky, brutnáku). Nově se prokázalo, že používání v mastech je stejně účinné jako v tabletkách. Efekt mívá u vhodných jedinců iakupunktura - samozřejmě v kombinaci s prevencí a dalšími léčebnými metodami. U ostatních prostředků, které seriozní medicína neuznává, je třeba si zjistit objektivní údaje o účinnosti a bezpečnosti a také o serióznosti jejich prodejce. Pokud se rozhodnete nějaké alternativní prostředky užívat, informujte o tom ošetřujícího lékaře.

ČAPKOVÁ, Štěpánka, František VOSMÍK a Václav ŠPIČÁK. Atopický ekzém. Praha: Makropulos, 1997. Trápí vás-- (Makropulos). ISBN 80-860-0309-4.